Rozhovor s Monikou Ciklerovou

Vzhledem k tomu, že rubrika rozhovor bude fungovat jako řetěz otázek a odpovědí (a zajímavých osobností), připravil jsem několik otázek, které zajímají mne jako tázaného
v minulém čísle Jakuba, a věřím, že zaujmou
i ostatní z naší farnosti. Příští otázky vybere
a osobnost, které budou otázky kladené, osloví Monika Ciklerová, které je věnován následující rozhovor.

Moniko, působíte jako rodina harmonicky, máte 4 krásné holky, jak se ale cítíš ty jako matka na plný úvazek?
Cítím se různě, jako většina lidí. Někdy jsem šťastná, někdy naštvaná, někdy se cítím být
na správném místě, jindy bych byla raději někde jinde, ale stoprocentně usnu, jakmile někam dosednu (za volantem ještě díky Bohu ne), takže nejtrvalejší pocit je ospalost… A s tou harmonií bych to nepřeháněla.

Vím, že se angažuješ při práci s dětmi při spolču. Co s dětmi děláte, jakou máš filosofii a odkud bereš nápady?
Letos jsem se do toho víc zapojila a jak jsem psala v minulém čísle o našem malém spolču, mým cílem je, aby ty malé děti o sobě věděly, pokud možno se kamarádily a vytvářela se z nich parta, která může v setkávání a přátelství pokračovat i dál. Inspiraci čerpám v materiálech pro katechety pro mladší děti, v časopise Duha, který pro děti vydává Budějovická diecéze a také vycházím z toho, co
a jak jsme s naší vlastní domácí „mateřskou školkou“ dělali, co je baví a bavilo.

Jaký je tvůj recept na výchovu a vzdělání dětí?
To je těžké, u každého dítěte je to trochu jiné, ale mně osobně nejvíc vychází, když se snažím vcítit do dítěte, co asi prožívá, co se mu líbí
a co nelíbí. Nejsem ani pro úplnou demokracii ani pro striktní předpisy, ale dalo by se tomu říct láskyplné (někdy) zázemí a včasné vypuštění do světa. A doufám, že to s Boží pomocí vyjde.

Jak dlouho děláš sborový zpěv a co pro tebe hudba znamená?
Zpívám, když pominu školní ještě „pionýrský“ sbor,od šestnácti. Se sborem Codex Temporis jsem se seznámila díky spolužačce ze střední školy a poznala jsem tam kromě jiných fajn lidí taky Honzu, s kterým jsme se potom vzali. Takže hudba mi dala hlavně manžela a také výbornou partu lidí. Zkoušky i vystoupení jsou pro mne takovým vybočením ze stereotypu povinností a moc si jich vážím, i když občas zpívám s dítětem v náručí…

Jak se Ti líbí nový oltář?
Líbí se mi, mám ráda změny, mám ráda dřevo
a ta zaoblenost slibuje, že se u něj děti nebřinknou do hlavy :)
Co ti udělalo v poslední době radost?
Když to vezmu chronologicky pozpátku, tak mi radost udělalo to, že jsme právě zaplatili a doma složili polystyren na zateplení domu, že třídní schůzky Viky a Báry dopadly velmi dobře,
že ráno vyšlo krásné sluníčko, že je babička v pořádku doma z nemocnice… Jsou to takové maličkosti. Ale největší radost mi asi dělají holky (někdy) a to, že se máme s Honzou rádi (někdy).

Jak ovlivňuje Vaši rodinnou pohodu Váš pejsek?
Jak bych to kulantně řekla, abych nepohoršila ochránce zvířat… Snažím se vsugerovat si, že je to ještě štěně, že když neožírá návštěvám ruce a boty, nepřináší zpět čerstvě vysazené rostliny, nesráží děti na zem a nerozkousává míče, tak je vlastně hodnej.

Rozhovor připravil František Sobotka